Orální mikrobiom a české kmeny SAL21 a K13 — co o nich víme

Když se řekne „mikrobiom", většina lidí si vybaví střevo. A není divu — střevní mikrobiom je předmětem tisíců studií a desítek populárních knih. Jenže existuje ještě jeden mikrobiální ekosystém, který si zaslouží pozornost: orální mikrobiom — společenství bakterií žijících v dutině ústní.

Dutina ústní je jedním z nejosídlenějších míst lidského těla. Žije v ní přibližně 700 druhů bakterií, což ji řadí na druhé místo hned za střeva. Bakterie rodu Streptococcus tvoří 5–20 % zdravého orálního mikrobiomu dospělého člověka, přičemž Streptococcus salivarius představuje 10–30 % všech streptokokových bakterií v ústní dutině.

Přesto se péči o orální mikrobiom věnuje výrazně méně pozornosti než péči o ten střevní. Většina produktů ústní hygieny — včetně některých ústních vod — je zaměřena na eliminaci bakterií obecně, bez rozlišení mezi prospěšnými a nežádoucími druhy. Přitom zdravý orální mikrobiom funguje jako přirozená ochranná bariéra.

V tomto článku se podíváme na to, proč je orální mikrobiom důležitý, co víme o druhu Streptococcus salivarius a jeho specifických kmenech, a jak se českým vědcům daří v této oblasti výzkumu.

Streptococcus salivarius patří mezi první bakterie, které osídlují dutinu ústní a horní část trávicího traktu po narození. Je to jeden z nejlépe prostudovaných orálních probiotických druhů — a zároveň jeden z mála, u kterých existuje rozsáhlá dokumentace o bezpečnosti.

Proč je S. salivarius zajímavý pro výzkum:

• Přirozený kolonizátor: Je jedním z prvních bakteriálních druhů, se kterými se novorozenec setkává. To naznačuje jeho důležitou roli v rané mikrobiální kolonizaci a potenciální podíl na nastavení imunitní rovnováhy organismu.
• Produkce salivaricínů: Různé kmeny S. salivarius produkují antimikrobiální látky zvané salivaricíny — peptidy, které se podílejí na stabilizaci orálního mikrobiomu tím, že inhibují uchycení některých nežádoucích bakterií.
• Bezpečnostní profil: Data ukazují na velmi nízký patogenní potenciál tohoto druhu u zdravých lidí. Bezpečnost S. salivarius je dobře zdokumentovaná v odborné literatuře.

Výzkum naznačuje, že narušení orálního mikrobiomu může mít důsledky přesahující samotnou dutinu ústní. Hypotéza, že probiotika na bázi S. salivarius mohou pomoci obnovit rovnováhu orálního mikrobiomu, je biologicky podložená — klinické důkazy se však stále vyvíjejí a pro jednoznačné závěry jsou potřebné další rozsáhlejší studie.

Tým brněnských mikrobiologů ze společnosti Fermatigo vedený RNDr. Petrem Ryšávkou, Ph.D. se dlouhodobě věnuje výzkumu probiotických kmenů Streptococcus salivarius. Mezi zkoumané kmeny patří SAL21 a K13, jejichž antimikrobiální vlastnosti byly nezávisle testovány na specializovaném pracovišti Masarykovy univerzity v Brně — České sbírce mikroorganismů Přírodovědecké fakulty pod vedením profesora Ivo Sedláčka.

Co o kmenech SAL21 a K13 víme:

• SAL21 je kmen Streptococcus salivarius izolovaný a charakterizovaný českým výzkumným týmem. Je předmětem výzkumu pro své antimikrobiální vlastnosti v kontextu orálního mikrobiomu.
• K13 je další kmen S. salivarius, u kterého je zkoumána schopnost produkovat antimikrobiální peptidy — tzv. BLIS (bacteriocin-like inhibitory substances). Tyto peptidy mohou podle studií inhibovat uchycení nežádoucích bakterií v ústní dutině.
• Oba kmeny byly testovány nezávisle na akademickém pracovišti (Masarykova univerzita), nikoli pouze v laboratořích výrobce — což zvyšuje důvěryhodnost výsledků.

Důležité upozornění: Výzkum těchto konkrétních kmenů stále pokračuje. Dosavadní výsledky pocházejí převážně z laboratorních studií (in vitro). Rozsáhlé klinické studie u lidí, které by jednoznačně potvrdily specifické vlastnosti kmenů SAL21 a K13, jsou zatím v raných fázích nebo v přípravě. Zdravotní tvrzení pro probiotické kmeny nejsou v EU schválena.

Moderní výzkum mikrobiomu stále více upozorňuje na propojení dutiny ústní a střev — tzv. orálně-střevní osu. Bakterie z dutiny ústní se polykáním dostávají do trávicího traktu a mohou ovlivňovat složení střevní mikrobioty. Tento tok není zanedbatelný — odhaduje se, že člověk denně spolkne přibližně 1,5 litru slin obsahujících miliardy bakterií.

Proč je orálně-střevní osa důležitá:

• Obousměrná komunikace: Narušení rovnováhy v jednom ekosystému se může promítnout do druhého. Studie naznačují, že dysbalance v ústní dutině může přispívat ke změnám složení střevní mikrobioty — a naopak.
• Systémový dopad: Výzkum hypotézy, že orálně-střevní dysbioza může přispívat k systémovému zánětu, je biologicky podložený, ale klinické důkazy se teprve hromadí.
• Péče o oba ekosystémy: Z vědeckého hlediska dává smysl péče o střevní i orální mikrobiom současně. Právě proto jsou doplňky stravy cílící na oba ekosystémy najednou předmětem rostoucího zájmu výzkumníků.

Koncept orálně-střevní osy je relativně nový a dynamicky se rozvíjející. Řada otázek zůstává otevřená — například přesné mechanismy, kterými orální bakterie ovlivňují střevní prostředí, nebo optimální způsoby, jak oba ekosystémy podpořit současně.

Koncept orálních probiotik — tedy probiotik, která cíleně podporují mikrobiom ústní dutiny — je relativně nový a dynamicky se rozvíjející obor. Na rozdíl od klasických střevních probiotik v kapslích, která procházejí žaludkem a působí až ve střevě, jsou orální probiotika typicky ve formě cucacích tablet.

Proč právě cucací forma:

• Kontakt se sliznicí: Cucací tableta zajišťuje, že aktivní kmeny zůstávají v přímém kontaktu se sliznicí ústní dutiny po dostatečně dlouhou dobu — minuty místo vteřin, které by bakterie strávily v ústech při spolknutí kapsle.
• Lokální působení: Cílem je, aby se probiotické bakterie usídlily v orálním mikrobiomu — a k tomu potřebují čas na interakci se sliznicí.
• Duální přístup: Část bakterií z cucací tablety se polknutím dostane i do trávicího traktu. Doplňky stravy kombinující orální a střevní kmeny v jedné tabletě tak mohou adresovat oba ekosystémy.

Je třeba zdůraznit, že orální probiotika jsou doplňky stravy — nikoli léky. Zdravotní tvrzení pro probiotické kmeny nejsou v EU schválena. Výzkum orálních probiotik je slibný, ale stále v relativně rané fázi oproti střevním probiotikům, která mají za sebou dekády studií.

Orální mikrobiom je fascinující a dosud nedoceněný ekosystém, který si zaslouží stejnou pozornost jako střevní mikrobiom. Hlavní poznatky z tohoto článku:

• 700 druhů bakterií žije v dutině ústní — druhý nejbohatší mikrobiální ekosystém v lidském těle
• Streptococcus salivarius je jedním z prvních kolonizátorů ústní dutiny po narození a produkuje antimikrobiální peptidy (salivaricíny)
• Kmeny SAL21 a K13 jsou předmětem výzkumu českého týmu vedeného RNDr. Petrem Ryšávkou, Ph.D., s nezávislým testováním na Masarykově univerzitě
• Orálně-střevní osa propojuje oba mikrobiální ekosystémy — péče o oba současně dává z vědeckého hlediska smysl
• Orální probiotika v cucací formě jsou nový přístup umožňující přímý kontakt aktivních kmenů se sliznicí ústní dutiny

Výzkum orálního mikrobiomu je dynamicky se rozvíjející oblast. Mnoho otázek zůstává otevřených a definitivní závěry vyžadují další rozsáhlejší studie. Pokud vás téma zaujalo a máte konkrétní zdravotní obtíže, poraďte se s lékařem nebo zubním lékařem — žádný článek na internetu nenahradí odborné vyšetření.